← Zpět na blog

Většina lidí, kteří ke mně přijdou poprvé, říká totéž: "Já nejsem fotogenický." A skoro vždy se mýlí. Fotogeničnost není vlastnost s kterou se rodíte — je to otázka prostředí, světla a toho, jestli se před objektivem cítíte dobře nebo ne.

Den před focením

Nespoléhejte na improvizaci. Přichystejte oblečení večer předem — ideálně dvě nebo tři varianty. Zkontrolujte že je vše vyžehlené a bez cedulek. Pokud máte delší vlasy, přemýšlejte dopředu jestli je budete mít volné nebo svázané — oboje může fungovat, ale je dobré to vědět předem.

Ráno v den focení

Jezděte bez stresu. Parkování, zácpa, spěch — to vše se projevuje na tváři ještě první půlhodinu focení. Plánujte s rezervou a přijeďte o pár minut dřív. Čas na kafe a povídání před focením je součást procesu, ne ztracený čas.

Tip od Honzy: Řekněte mi předem co vás trápí. Stydíte se za něco? Máte strach z konkrétní věci? Čím víc toho vím, tím lépe se vám přizpůsobím. Nejsem tu od toho, abych vás stresoval.

Jak to probíhá

Začínáme vždy povídáním. Procházíme lokalitu, ukazuji světlo, mluvíme o čemkoliv — o práci, o rodině, o tom co jste viděli cestou. Kamera je u toho, ale není středem pozornosti. Fotím průběžně, a fotky začínají být dobré ve chvíli kdy přestanete přemýšlet na co s rukama.

Nepotřebujete se naučit žádné pózy. Říkám lidem kam se postavit, jak se otočit — a pak je nechám být. Nejlepší záběry vznikají mezi pokyny, ne během nich.

Co dělat kdyžtak nevyjde

Stane se. Přijde deštivý den, špatná nálada, den kdy se nic nechce. V takovém případě mě kontaktujte — vždy najdeme náhradní termín. Focení pod tlakem nebo ve špatné náladě nedává dobré výsledky ani mně, ani vám.

Jde o vzpomínky. Má smysl to dělat jen tehdy, když k tomu máte chuť.